Ozdravný pobyt v Chorvatsku

08. 10. 2007 PhDr. Jiří Rudinec

Neděle 23. září je plná očekávání. Scházíme se odpoledne před školou s tím, že ve čtyři hodiny vyrážíme do Chorvatska k moři na ozdravný pobyt. 34 žáci slezskoostravských škol a čtyřčlenný učitelský doprovod. Vyřizujeme nezbytné formality a vyjíždíme od školy na Chrustově ulici. Přibíráme cestou další děti z ostatních škol. Směr Jablunkov, dále Žilina a Bratislava, pak Maďarsko, Slovinsko a kýžené Chorvatsko.

Jízda autobusem

Noc před námi ukryla krásy dvou států a k ránu se budíme v nitru Chorvatska. Za plného svitu slunce přijíždíme k moři. Vítá nás starobylý Split. Asi za půl hodiny jsme na místě určení – projíždíme městečko Omiš a ubytováváme se v Ruskamenu. A hned vyrážíme k moři. „Dobro dośli na Jadran.“ Azurové moře, ne hořké, ale skutečně slané, je dosud příjemně teplé. Alespoň pro našince. Čtyři „neplavci“ se však rozhodli vynechat a uskutečnili výšlap na sv. Vid ke kapličce. Asi 700 m nadmořské výšky znamená skutečně tvrdý výšlap.

Výstup na Sv. Vid

Večeře. Útulná restaurace s ochotným personálem a s velmi dobrým jídlem je naším večerním cílem. Takhle to bude po celou dobu našeho pobytu.

Místní restaurace

V úterý se chystáme na rafty. Řeka Cetina je klidná a ne prudká. V mělké vodě pozorujeme ryby. Čluny vyplouvají řízeny zkušenými domorodci. Tři a půl hodiny po řece, lemované nádhernými skalami. I Pierre Brice coby Vinetou by si tuto plavbu jistě rád zopakoval.

Jízda na raftech

Večer se podezřele smráká. Místní nám říkají – kiša – déšť. Bohužel se předpověď vyplnila. Ve středu ráno prší. Plánovaná projížďka lodí na Brač je vážně ohrožena. Před polednem se však vyčasilo a jedeme do Omiše, malého městečka s přístavem. Tam také kotví loď, na které jsme se měli plavit. Děti „přepadají“ cukrárnu. Znuděný prodavač zmrzliny ožil. Tolik porcí zmrzliny prodat za deset minut mimo turistickou sezónu! A tak nešetří.

Obchůdky jsou otevřeny do pozdních hodin. Trhovkyně ovocem a zeleninou však balí svůj krámek. Přikrývá plachtou své stoly a svazuje ji mašličkou na rohu pultu. Žádné sklízení zboží, žádný zámek…

Omiš z autobusu

Večer si všichni vyměňují dojmy, mnozí odcházejí na večerní filmovou seanci.

Druhý den ráno se ozval kapitán lodi. Není „kiša“, poplujeme na Brač. Nádherný ostrov nás vítá svou zelení v uličkách přístavu. Žasneme nad zrajícími citrusovníky všech druhů a poprvé vidíme strom, na kterém roste svatojánský chleba. Procházíme městečkem. Dvorky domů jsou otevřené, je možné nahlédnout dokonce do chodeb otevřených bytů. Vracíme se zpět do Omiše, abychom utratili poslední peníze. Městečko hlídá starý hrad z 9. století, z něhož zbyla věž, sloužící jako rozhledna. Orlí hnízdo, na kterém si vylámali zuby i byzantští císaři. Cesta vede po kamenných schodech, ve věži jsou schody dřevěné a nakonec žebřík. Kdo má fóbii, zbytečně se přetvařuje.

Výlet lodí

Návrat, večeře, opět vynikající a trochu sportu před spaním. Druhý den jdeme navštívit místní školu. Školy na pobřeží v horách jsou jinak organizovány než u nás. Děti nevozí autobusy do spádové školy, ale naopak, učitelé jezdí za dětmi do jednotlivých vesnic. Prokličkovali jsme autobusem ke kamenné budově školy v rekonstrukci, která nás vítá svým chladem. V budově nás přivítali učitelé a rázem se chlad mění v srdečné teplo. Se zájmem si vše prohlížíme, a když našim dětem zazpívali čtvrťáčci, je na poschodí veselo. Setkání se skutečně povedlo. I „úkoly“ jsme splnili. Cestou do Omiše si prohlížíme hydroelektrárnu z roku 1911, k níž tamní lidé přivedli vodu z místních vodopádů ručním vysekáním tříkilometrového tunelu. I dnes je to malý zázrak, ne tak tehdy.

Místní škola

Pozdě odpoledne jdeme opět ven. Dvě party, jedna se koupe v moři, druhá hraje na místním hřišti fotbal. Ztichlý Ruskamen se s námi loučí.

Sobota ráno. Ještě naposledy na hodinku k moři, balit a čeká nás cesta domů. Přichází se s námi rozloučit majitel objektu, ve kterém jsme byli ubytováni, a který se nám každý den obětavě věnoval.

Koupání v moři

Cesta domů je opět dlouhá a trochu smutná. Už začínáme vzpomínat na náš týdenní pobyt. Opět jedeme přes noc. V neděli 30. září kolem osmé hodiny přijíždíme do Ostravy. Všechno má svůj konec a tak využíváme neděli k odpočinku a k tomu, abychom sdělili doma své nejnovější zážitky.

Více fotografií

Další fotografie naleznete v Galerii.

Zprávy 2011/2012

Starší zprávy

ZŠ Chrustova 24 » Zprávy » Ozdravný pobyt v Chorvatsku

nahoru

Správa webu: Petr Lyčka. Kontakt.

ZŠ Chrustova 24 Slezská Ostrava